S.N.LAZAREV

Sergej Lazarev

Sergej Nikolajevič Lazarev je praktický filozof, parapsycholog a badatel. Zabývá se zkoumáním zákonů duchovního života člověka a jejich vlivu na zdraví a osud.

Životopis:

Sergej Nikolajevič Lazarev se narodil 4. září 1952 v ruském městě Ejsk. Vystudoval Ruskou státní pedagogickou univerzitu A. I. Gercena a zároveň absolvoval 11-ti měsíční rekvalifikační kurz na Petrohradské státní univerzitě, kde získal kvalifikaci jako praktický psycholog.

Profesní činnost:

Sergej Nikolajevič Lazarev se věnuje zkoumání informačních a energetických polí člověka od začátku 80. let. Od roku 1993 pořádá semináře, prezentace a přednášky v Moskvě, Petrohradě a dalších ruských městech, ale také v Německu, Izraeli, Polsku, Česku a na Ukrajině. Od začátku 90. let vyšlo 16 knih Sergeje Lazareva z knižní řady „Diagnostika Karmy" a 7 knih z knižní řady „Člověk budoucnosti". Některé knihy byly přeloženy do němčiny, polštiny, angličtiny, češtiny, španělštiny a bulharštiny. Dostupné jsou také audio a video nahrávky přednášek a seminářů.

Výzkum

Sergej Lazarev se zajímá o spojitost mezi vnitřním stavem duše člověka a jeho zdravím a osudem a mezi náboženským a morálním stavem lidstva a perspektivami jeho existence v moderním světě. V této oblasti objevil Sergej Lazarev empirickou metodou řadu posloupných zákonů, díky kterým dokázal vytvořit ucelený filozofický systém vnímání světa. Tento systém je jedinečný mimo jiné také tím, že nám dává možnost se zorientovat jak v okolním světě, tak i v konkrétních životních situacích, neboť nám odpovídá na otázky kdo jsme, odkud jsme přišli a kam jdeme.

Raná fáze výzkumu

Výzkumu informačních a energetických polí člověka se Sergej Lazarev začal věnovat v letech 1980 – 1981 a koncem 80. let se začal profesionálně zabývat léčitelstvím. Po osvojení diagnostiky člověka na dálku v laboratoři Vadima Poljakova (Sankt-Petěrburg) u sebe Sergej Lazarev objevil schopnost získávat informace o zdravotním stavu v poli člověka, a to nejen ve vztahu k jeho přítomnosti, ale i minulosti a budoucnosti. Takto dospěl Sergej Lazarev k závěru, že se nemoc vyvíjí mnoho let a že je výsledkem vzájemného působení člověka a určitých událostí v jeho životě. Sergej Lazarev začal vnímat nemoc jako následek a zaměřil se na hledání příčiny.

Na počátku své léčitelské praxe pracoval Sergej Lazarev s energetickými poli, které lidské tělo vyzařuje. Pole tedy bylo ve vztahu k tělu druhotným. Tělo bylo příčinou a pole následkem. Ve své badatelské práci nicméně S. Lazarev rozvíjel také hypotézu o existenci jiného druhu polí. Polí, která by byla ve vztahu k tělu a jeho orgánům prvotní. Poté, co se Sergej Lazarev přesvědčil, že veškeré informace o povaze, osudu, minulosti i budoucnosti člověka a dokonce i o minulých vtěleních musí být uložena v jeho individuálním poli, začal S. Lazarev k tomuto tajemnému úložišti informací hledat přístup.

Výzkum prvotního informačního a energetického pole člověka

Na jaře roku 1990 S. Lazarev po několika letech vyčerpávající práce, diagnostikování, léčby nemocných a různých experimentů poprvé uviděl prvotní informační a energetické pole člověka. Začalo být zřejmé, že zatímco husté povrchové vrstvy individuálního pole člověka a jeho aury závisí na těle a jsou mu podřízeny, tyto hlubinné, jemné vrstvy pole tělo naopak řídí. Kromě toho se také ukázalo, že tyto struktury určují nejenom zdraví, ale i povahu, osud a budoucnost člověka.

Co to vlastně jsou informační a energetická pole?

To, čemu říkáme vědomí, pocity a emoce je ve své podstatě pole. Existuje tu dialektický vztah. Jsou tu vrstvy vědomí a pocitů, které jsou závislé na těle. Ale jsou tu také úrovně vědomí (?), pocitů a emocí (podvědomých), které naopak určují tělo, zdraví a osud člověka a tedy také jeho budoucnost. S. Lazarev je nazývá superhlubinnými emocemi. Deformace superhlubinných emocí prostřednictvím pocitů agrese, jako je nenávist, pocit křivdy nebo sklíčenost mohou vyústit v nemoc nebo nepříjemnosti v našem osudu a mohou nám zkazit budoucnost. Ukazuje se tedy, že naše nemoci a neštěstí mají svůj původ právě v těchto superhlubinných emocích a pocitech. Duše je tedy ve vztahu k vědomí a tělu prvotní.

Potom objevil Sergej Lazarev další věc. Při pozorování nemocných dětí si všimnul, že deformace v poli dítěte kopírují deformace pole matky. S. Lazarev dospěl k závěru, že superhlubinné emoce mohou být dědičné a že pocity matky ovlivňují povahu a osud ještě nenarozeného dítěte. Pokud matka například pociťuje před početím nebo během těhotenství agresi, vede to k různým onemocněním samotného dítěte. Pokud matka změnila svůj vztah k událostem, které se už staly, povaha dítěte se změnila, nemoci zmizely a změnil se také osud.

Během pozorování stovek a tisíců pacientů si Sergej Lazarev všimnul, že celou řadu svých emocí si lidé neuvědomují, ačkoliv on sám je zřetelně vidí. Postupně dospěl k závěru, že pocity, které člověk nevnímá na úrovní vědomí, přechází do jeho podvědomí. Jinými slovy hlavní emoce, které určují zdravotní stav, povahu a osud člověk, se nachází v jeho podvědomí.

V našem podvědomí, jak se ukázalo, není promlčecí lhůta. Podvědomí na rozdíl od našeho vědomí nezapomíná. Podvědomí si přesně pamatuje všechny naše pocity, přičemž nejen od narození, ale i z období těhotenství a dokonce i z minulých životů.

Výzkum v oblasti lidské duše a náboženství

Pokud je naše vědomí spojeno s přítomností, tak je naše podvědomí vytvořeno minulostí a je spojeno s budoucností. Naše pocity mají mnoho vrstev. A ty nejjemnější vrstvy reagují na budoucí události a ovlivňují je. Každý člověk tedy reaguje na budoucnost. A to, jakým způsobem reaguje, určuje, co se s ním v budoucnosti stane. „Tehdy," říká Sergej Lazarev, „jsem pochopil větu ze Starého Zákona: Budoucnost nečeká lidi zlé, svíce darebáků uhasne!" Pochopil jsem, proč lidé potřebují náboženství. Pochopil jsem, že jedním z vůbec nejlepších léků je dodržování přikázání a láska v duši. V mém výzkumu se věda začala spojovat s náboženstvím. Zjistil jsem, že víra v Boha, morálně správné chování a láska v duši mohou postupně člověka zbavit i těch nejtěžších nemocí. Čistota duše určuje zdraví a osud člověka. Jednoduše řečeno, jakou máme duši, takovou budeme mít i budoucnost."

Ale i na úrovni duše se objevil rozpor. Sergej Lazarev zjistil, že například láska k jinému člověku a silná připoutanost k němu mohou zničit zdraví a dokonce i osud toho, komu jsou určeny. S. Lazarev také zjistil, že když se z lásky stává vášeň a připoutanost, začíná zabíjet. Objevil se tedy velice závažný a na první pohled neřešitelný problém. Teprve na základě dalšího pozorování stovek a tisíců pacientů a jejich životních situací Sergej Lazarev pochopil, že řešení spočívá ve správném stanovení priorit. Pokud budeme na první místo klást lásku k Bohu, tak se z lásky k jinému člověku nestane vášeň nebo připoutanost a nebude zabíjet.

Takto se tedy ukázalo, že jedním z nejlepších léku pro duši, ducha a tělo je přesné stanovení priorit a správné vnímání světa, které musí být založené na pochopení vesmírných zákonů. Během sezení se svými pacienty, kdy jim tyto zákony vysvětlovat, měl Sergej Lazarev mnohokrát možnost pozorovat, jak se díky pochopení těchto zákonů pacientům narovnávaly deformované energetické struktury a zároveň se v jemných strukturách zlepšoval jejich osud a zdraví. Za nějako dobu se z vnitřní čistoty stala čistota vnější. Mizely nevyléčitelné choroby, měnila se povaha, zachraňovaly se rozpadající se rodiny a uzdravovaly se děti. Znamená to, že pochopení lečí. Pochopení člověka mění... Nejdůležitější je pochopit, že smysl života spočívá v posilování lásky v duši. A podstata jakéhokoliv náboženství spočívá v posilování jednoty s Bohem.

To motivovalo Sergeje Lazareva k napsání knih a pořádání seminářů. Doposud napsal a vydal přes 20 knih, které jsou překládány do řady cizích jazyků (angličtiny, němčiny, polštiny, češtiny, španělštiny, bulharštiny, rumunštiny, řečtiny, francouzštiny maďarštiny a japonštiny). Sergej Lazarev pravidelně pořádá semináře, prezentace a přednášky, a to jak v Moskvě, Sank-Petěrburgu a celé řadě dalších ruských měst, tak v zahraničí, například v Německu, Izraeli nebo na Ukrajině.

V poslední době dospěl Sergej Lazarev k závěru, že příčina rozvracení naší civilizace nespočívá v politice a ekonomice, ani v nemocech, ekologii nebo v živelných pohromách. Skutečnými příčinami blížícího se zániku moderní civilizace je nesprávné myšlení, zkreslený žebříček hodnot a ztráta lásky a mravnosti. Materialistický svět, který usiluje pouze o spásu těla na úkor všeho ostatního, zapomněl, že duše je prvotní. Sergej Lazarev svou prací usiluje o co nejrychlejší změnu způsobu myšlení lidí. Jenom tak může být celé lidstvo zachráněno.

Publikováno na stránkách https://www.diagnostika-karmy.cz/sergej-lazarev